Obce se vrhají na solární dotace
27.5.10 Lidovky.cz Česká města si půjčují stovky milionů korun na solární elektrárny. Výnosy mají zalepit díry v rozpočtech.
Obří půjčku 300 milionů korun si právě v těchto dnech s bankami dojednává sotva patnáctitisícové Ústí nad Orlicí. Do konce roku za ně chce postavit vlastní solární elektrárnu a začít vydělávat na vysokých výkupních cenách. Podobně uvažují i další obce v České republice.
„Pro nás je to přitažlivé ze dvou důvodů. Jednak je to čistá energie a pak je to samozřejmě příjem pro město. Jen za loňský rok jsme kvůli krizi vybrali o 19 milionů méně než o rok předtím a myslím, že je mou povinností zajistit městu nějaké zdroje,“ uvedl starosta Ústí nad Orlicí Richard Pešek.
Po soukromých investorech se tak do českého solárního boomu zapojily i města a obce, které si chtějí urvat svůj díl z vysokých dotací sluneční energie před změnou pravidel chystanou na konec letošního roku. Pokud totiž výstavbu stihnou včas, budou pro ně současné ceny platit i v budoucnu.
Přestože cena elektrárny v Ústí nad Orlicí převyšuje celoroční rozpočet města, podle starosty se vyplatí. I když zároveň sám přiznává, že jde vlastně jen o přelévání veřejných peněz.
„Samozřejmě vím, že je to velmi dotovaná energie, takže jsem v poměrně schizofrenní situaci. Na jedné straně mám povinnost sehnat městu zdroje, ale na druhé na to doplácejí všichni občané republiky včetně našich obyvatel na cenách proudu,“ konstatoval Pešek.
Finanční přínos pro obec ale prý nakonec převážil. „Hodně jsem o tom přemýšlel, než jsem kývnul hlavou. Ale dospěl jsem k názoru, že si nemůžu dovolit to ignorovat. Z finančního hlediska mi to bylo vylíčeno po všech stránkách příznivě,“ dodal Pešek.
Pozdě, ale přece Podle energetických společností objevily obce potenciál solární energie až se zpožděním, nyní už si ho však jsou dobře vědomy.
„Aktivita samotných obcí v tomto směru má trochu zpoždění za firmami, ale sledujeme i to, že pokud si obce dělají nově územní plány, pak většina již vyčleňuje prostor na potenciální sluneční elektrárny,“ popsal mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž.
Samotný počet obcí, které požádaly o připojení fotovoltaických zdrojů energie, se však podle něj vysledovat nedá, protože distribuční společnosti jednotlivé žadatele nerozlišují.
„Tak jako pro soukromé investory i pro samotné obce je investice do slunečních elektráren jistě velmi přitažlivá. Především díky výhodným výkupním cenám elektřiny ze slunce a snížení pořizovací ceny slunečních panelů, která klesla téměř o polovinu. Bohužel nelze specifikovat, zda přímo rostl zájem obcí. Obecně lze konstatovat, že ve fotovoltaice nastal obrovský boom. Je zde tedy předpoklad, že se do této problematiky zapojily i obce,“ shrnul Kříž.
Například Ústí nad Orlicí očekává návratnost investice do deseti let a hned po dokončení elektrárny by měly do obecní pokladny plynout čtyři miliony korun ročně. Městem stoprocentně vlastněná společnost Tepvos, která celý projekt realizuje. pak investuje další miliony ze zisku do nasmlouvaných služeb, a spokojí se tak s menšími dotacemi z obecní pokladny.
Na výhodný sluneční byznys se státem garantovanou návratností slyší také banky, které se v poslední době potýkají se zvýšeným množstvím žádostí ze strany obcí a jsou ochotné jim na investice do sluneční energie půjčit. Mnohdy i víc, než by daly na jiné projekty.
Podle bank se obce začaly o úvěry na solární elektrárny zajímat už loni. „Zájem obcí o získání úvěrů na fotovoltaické elektrárny jsme v uplynulém roce skutečně zaznamenali. Jedná se o několik případů řádově v částkách desítek, výjimečně stovek milionů korun,“ uvedla Pavla Langová z České spořitelny.
Ochotu bank poskytnout i malým městům obří úvěry potvrzují také obce. „Dojednání úvěru očekáváme do konce června. Banky vyžadují další informace, ale mají o to zájem,“ řekl Václav Knejp, náměstek ředitele ústeckého Tepvosu. Ten sice u bank s prvním výběrovým řízením neuspěl, po upravení podmínek a poskytnutí větších záruk je však podle Knejpa požadovaných 294 milionů na dosah.
Obecní střechy zaplavují panely Kromě budování velkých elektráren na obecních pozemcích města ve velkém investují také do střešních panelů, aby ušetřila na účtech za proud a případné přebytky dobře prodala.
„Zvláštností obecních projektů je zájem o umístění fotovoltaických panelů na střechách budov vlastněných municipalitami. Střešní instalace u soukromých projektů jsou spíš výjimkou,“ popsala Langová. Stejný trend potvrzují také distribuční společnosti. „Praha je v tomto směru poměrně specifická, přesto registrujeme žádosti především místních úřadů o fotovoltaické elektrárny například na střechách obecních budov, jako jsou školy. To je další specifikum, že obce využívají pro fotovoltaiku svůj majetek,“ řekl tiskový mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec.
Výkupní ceny sluneční energie, které jsou v Česku jedny z nejvyšších v regionu, se výrazně sníží od příštího roku. Nyní činí 12,250 koruny zaMWa Energetický regulační úřad je mohl snižovat jen o pět procent ročně. Podle nedávno schválené novely však už bude moci snižovat výrazněji. Poslanec ODS Oldřich Vojíř, který se na přípravě novely podílel, odhadl pokles cen až na 25 procent.
VOJTĚCH BEDNÁŘ