Tepelná izolace soklu a spodní stavby - chyby v praxi
Jak předejít zbytečným tepelným ztrátám a studeným koutům v místnostech? Je potřebná tepelná izolace soklů a spodní stavby pouze u starších budov, nebo také u novostaveb? Jak jednoduše zjistit kvalitu provedené tepelné izolace? Na jednoduché otázky hledáme jednoduché odpovědi.
Termografie je oborem, který nám velmi exaktním způsobem může poskytnout velmi cenné informace v oblasti účinnosti a kvality provedení tepelné izolace objektu. Kouzlo termografie spočívá především v tom, že pokud s termokamerou pracuje zkušený odborník, místa kudy nám teplo „odtéká“ z objektu, nebo naopak mráz „zalézá“ domů, jsou na termogramech velmi dobře zřetelná a pochopitelná. Každý stavebník, mistr, investor, developer, inženýr i docent pochopí, že tam, kde se nám na termogramech v zimě zobrazuje nejvyšší teplota povrchu, teplo nám 24 hodin denně utíká výrazně více než jinde. Vlastně jde o jakousi „tepelnou díru“ v konstrukci, kterou nazýváme tepelným mostem.
Provozovatelé termokamer nám potvrzují, že mezi nejvíce rozšířené tepelné mosty patří oblast soklu a přechod na spodní stavbu. Shodné zkušenosti máme například z Německa, kde se hlavně v jeho východní části velmi intenzivně zateplovalo, nicméně na sokly se „nějak“ pozapomnělo. Nyní se sokly u tisíců staveb dodatečně opatřují tepelnou izolací, aby se zamezilo zbytečným únikům tepla a dalším souvisejícím problémům.
Špatné řešení izolace soklu není bohužel hříchem staveb jen v minulých desetiletích, ale i současný reálný stav. Na uvedených termografických záběrech je možno vidět výrazné projevy tepelně technických nedostatků v místech napojení obvodové stěnové konstrukce na nadzemní soklovou část.
Jak je na termogramech dobře vidět, shodné tepelně technické problémy se vyskytují na starších objektech i na novostavbách. Nejsvětlejší místa s nejvyšší teplotou nám znázorňují oblasti, kde nám teplo nejvíce uniká (a zároveň stavba nejvíce promrzá).
Příklad soklové části RD realizovaného v 80. letech min. století
Příklad soklové části školní budovy realizované v 70. letech minulého století
Příklad soklové části tradičně zděného bytového domu realizovaného v r. 2001
Příklad soklové části tradičně zděného bytového domu realizovaného v r. 2001
Příklad soklové části řadových RD s lehkým montovaným obvodovým pláštěm, realizovaných v r. 2000
Na tepelnou izolaci soklu a spodní stavby máme výrazně jiné požadavky než na tepelnou izolaci stavby vrchní.
Jedná se především o požadavky na:
• Minimální nasákavost
• Mrazuvzdornost
• Minimální nebo žádnou vzlínavost vody
• Vysokou pevnost v tlaku
• Možnost kombinace s různými typy hydroizolací
• Dobré spolupůsobení s lepidly a tmely
• Jednoduchou zpracovatelnost
Mezi tepelnými izolanty splňují tyto náročné požadavky pouze polystyrenové izolanty.
Jedná se o izolanty XPS (extrudovaný polystyren), nebo EPS desky PERIMETR, které byly pro spodní stavbu vyvinuty. Již sám název PERIMETR je toho dokladem – můžeme jej například také přeložit jako „plošný obvod“ – míněno plošný obvod spodní stavby.
Protože extrudovaný polystyren se v České republice nevyrábí a veškerá produkce se musí dovážet, v další části článku se budeme zabývat pouze materiálem PERIMETR.
Pro stavební trh je trochu zmatečná skutečnost, že z perimetrického materiálu pro oblast soklu a spodní stavby se pod různými obchodními názvy vyrábějí desky několika tvarů.
Typickým příkladem jsou:
• Soklové desky
• Drenážní desky
• Desky PERIMETR
Uvedené typy jsou vlastně všechny „PERIMETR“, ale aby se to méně pletlo, desky dostaly „jména“ podle hlavní „funkce“ či typického umístění ve stavbě. Desky se liší svým rozměrem, typem obvodové hrany a profilováním povrchu. Desky pro sokl a spodní stavbu jsou vyráběny ze speciálních surovin lisováním do forem. Suroviny a technologie zaručují deskám výše uvedené mimořádné vlastnosti.
Tyto desky vykazují vynikající hodnoty tepelné izolace λD=0,032-0,033 W/m.K.
Uvedené speciální typy desek, stejně jako desky XPS, není nutno chránit hydroizolací.
Produkty RIGIPS pro sokl a spodní stavbu:
(na obrázcích jsou detaily rastru a hrany desek)
Soklové desky Rigips
Rozměr 1000x500mm
Tloušťky 20, 30,40,50,60,70,80,100 mm
Rovná hrana pro dobré navázaní na fasádní zateplení
Oboustranná vaflová struktura povrchu pro vysokou přídržnosti lepidel a tmelů
Typické použití pro sokly
Desky PERIMETR Rigips
Rozměr 1250 x 600mm
Tloušťky 30,40,50,60,70,80,100, 120mm
Po obvodě polodrážka
Povrch s rastrem po 50mm pro jednoduché dělení
Typické použití pro spodní stavbu (základové desky, suterénní stěny, apod.)
Drenážní desky DD UNIVERSAL Rigips
Rozměr 1251 x 600mm
Tloušťky 50,60,80mm
Po obvodě polodrážka
Vaflová struktura ne jedné, drenážní rastr na druhé straně
Možnost použití také v oblasti soklu
Typické použití pro suterénní stěny s sokly
Drenážní desky DD GEOTEX Rigips
Rozměr 1251 x 600mm
Tloušťky 50,60,80mm
Po obvodě polodrážka
Vaflová struktura na jedné, filtrační textilie na drenážním rastru na druhé straně
Typické použití pro suterénní stěny
Ukázka vybraných fází aplikace zpracování desek Perimetr pro tepelnou izolaci spodní stavby
Příklad typického použití speciálních růžových desek Rigips
Správné a jednoduché konstrukční řešení spolu s použitím kvalitních materiálů dokáže spolehlivě ochránit nosnou konstrukci před působením mrazu a vlhkosti a zároveň zajistit dlouhodobé fungování tak důležité části domu, jakou sokl a spodní stavba jistě je.
Autor: Ing. Pavel Rydlo, technický specialista Rigips, www.rigips.cz
Termografická a fotografická dokumentace: archiv firmy Ing. P.Svoboda, S-Therma Olomouc, stavební a expertní kancelář.