Energetické úspory při stavbě domů na bázi dřeva
24.6.09 Biom Tento stručný článek předkládá vědecky podložené argumenty, které ukazují konkrétní možnosti a potenciál energetických a dalších úspor při výstavbě budov na bázi dřeva.
Z hlediska spotřeby energií jsou dnes domácnosti čtvrtou nejvýznamnější oblastí. Úspory energie v sektoru budov pro bydlení a veřejnou správu jsou prioritou evropské strategie udržitelné konkurenceschopnosti a bezpečné energetiky.
Výstavba a provozování budov:
- spotřebuje 40 % objemu všech vyrobených energií.
- vypustí do ovzduší 30 % z veškeré produkce CO2
- přispěje 40 % na celkovou „hromadu“ všech evropských odpadů.
Cílem je snížení spotřeby energie o 20 % do roku 2020
Akční plán energetické účinnosti EU předpokládá dosažení úspor energie v bytovém sektoru až o 27 % a v budovách veřejné správy o 30 %. Do roku 2020 se má v EU až 12 (20) % energie získávat z obnovitelných zdrojů.
Energetické úspory při stavbě domů na bázi dřeva
Spotřeba výrobní energie pro byt s plochou 100 m2 v bytovém domě s dřevěným skeletem ve srovnání s domem z cihelných bloků a železobetonovými stropy je o cca 50 MWh nižší. U rodinného domu s plochou kolem 150 m2 činí úspora výrobní energie cca 75 MWh. V průběhu 10 let lze zvýšit podíl dřevěné bytové výstavby na 20–25 %, tj. cca 10 tisíc bytů ročně, což představuje hodnotu 25 až 30 mld. Kč (zakázek pro stavební průmysl na bázi dřeva).
Spotřeba dřeva a dřevo-materiálů na průměrný byt je mezi 25 až 30 m3, celkový rozsah jejich spotřeby by nepřesáhl 300 tisíc mm3. Při současném růstu podílu dřeva i v občanské výstavbě je roční potenciál výrobních energetických úspor navrhovaného rozvoje dřevěných budov cca 1 milion MWh.
Každý dřevěný dům může být nízkoenergetický, úspora provozní energie činí min. 5 MWh/rok na průměrný byt, tj. při rozvoji výstavby na bázi dřeva bychom ročně ušetřili dalších 50 000 MWh. Pro zajímavost: roční výkon jaderné elektrárny Temelín činil v roce 2006 cca 12 000 000 MWh.
Ekologické úspory
S energetickými úsporami jsou spojeny pozitivní ekologické efekty:
-
- omezení těžby a dopravy neobnovitelných silikátových surovin cca o 1,5 mil. t/rok (slínky, vápence, cihlářské hlíny, kamenivo atd.) a s tím spojená lepší ochrana přírody a krajiny
-
- snížení hmotnosti nadzemních částí budov cca o 150 t na jeden průměrný byt (při průměrné přepravní vzdálenosti 40 km a 80 % přepravy po silnicích) představuje potenciál omezení silniční nákladní přepravy cca o 60 mil. tkm/rok a snížení škodlivých emisí CO2 (cca 100 000 t)
-
- snížení požadavků na nákladní silniční přepravu představuje potenciál energetických úspor cca 30 tisíc MWh ročně
-
- snížená hmotnost se po demolici domů projeví příznivě ekologicky i ekonomicky v podstatně nižších nárocích na skládkování, vyjádřeno hmotností jde o potenciál cca 2 mil. tun, o nichž nebudeme muset přemýšlet, kam s nimi, protože nebudou existovat
-
- spotřeba vody je u stavění na bázi dřeva cca 7x menší, staví se tzv. suchou technologií
Např. uvedený potenciál snížení emisí CO2 má při ceně 24 eur/t (cena povolenek na překročení emisí v EU – r. 2006) hodnotu cca 660 mil. Kč. MŽP uvažuje cenu podstatně vyšší – přes 2000 Kč/t CO2, a v tom případě jde o hodnotu cca 2,2 mld. Kč.
Význam potenciálu energetických úspor cestou rozšíření „dřevěného“ stavění lze zdůraznit i srovnáním se záměrem výstavby jaderného reaktoru EPR (European Pressurized Reactor) o výkonu 1600 MW s náklady cca 84 miliard Kč. Potenciální úspory představují cca 10 % ročního výkonu nového bloku.
Stavby na bázi dřeva – úspora energie z českých lesů
Za 150 let se zvětšila rozloha lesů v České republice o 675 087 ha, tj. o 1/4. Za 15 let se rozrostla rozloha lesů v ČR o 20 tis. ha. Dnes tak představuje 2 649 147 ha, tj. 35 % rozlohy ČR. Zásoby dřeva v lesích narostly za 15 let o více než 100 mil. m3 (1990 – 564 mil. m3, 2006 – 667,8 mil. m3). Ve výrobcích ze dřeva se dlouhodobě uchovává uhlík, tím se stabilizuje jeho množství v přírodě a zmenšují se dopady globálních klimatických změn. Jeden m3 dřeva váže až 250 kg CO2. Naopak při výrobě cementu, pálení cihel a vápna, přepravě stavebních hmot se obrovská množství tohoto plynu pouze uvolňují. Přitom na místě, kde se na dřevěný dům vytěžil les, za sto let vyroste les nový – a ten váže další tuny tohoto skleníkového plynu. Ekonomicky i ekologicky je nejefektivnější ušetřená energie, která se v důsledku technologicko – materiálových inovací nemusí vůbec vyrábět. Známe lepší a efektivnější, k přírodě ohleduplnější cestu pro dosažení výrazných energetických a investičních úspor, než je využívání dřeva pro stavbu domů?
Autor : Jan Řezáč